Původní stránky o filmu noir kompletně v češtině

31. března 2011

Farley Granger RIP

Před dvěma dny obletěla svět zpráva o smrti hollywoodského herce Farley Grangera (1925-2011). A jelikož se nesmazatelně zapsal i v historii filmu noir, krátká vzpomínka na něj nesmí chybět ani na našem blogu.

Byť jsou za Grangerův největší filmový úspěch považovány role v Hitchcockově Provazu (1948) a Cizincích ve vlaku (1951), my jsme jej obdivovali především jako nešťastného noirového milence na útěku po boku ušlápnuté femme attrapée Cathy O'Donnell v Rayově debutu Žijí v noci (They Live By Night, 1949) a v Side Street (1950) Anthonyho Manna.

'
Farley Granger a Cathy O'Donnel v Mannově noiru Side Street
Spolu s Anne Bancroft Anthony Quinnem si rovněž zahrál v noiru The Naked Street Maxwella Shanea a s Danou Andrewsem Robsonově Edge of Doom (1950).

Nechť je mu země lehká.

L.A. Noire: Důvod, proč si koupit Playstation?

V květnu letošního roku by měl být zahájen prodej napjatě očekávané videohry s názvem L.A. Noire určené pro konzole Playstation 3 a Xbox 360. Jak už název napovídá, tvůrci se nechali inspirovat cyklem filmu noir a děj hry zasadili do Los Angeles roku 1947. Po vzoru noirových procedurálů budou mít hráči za úkol vyšetřovat spletitou sérii vražd a dalších kriminálních aktivit. Zajímavé je rozhodně i to, že "interaktivní projekci" hry zařadili do svého programu organizátoři Tribeca Film Festivalu v New Yorku. Poprvé začínám litovat, že nevlastním Playstation. A co tomu říkáte vy? Je tu mezi vámi nějaký vášnivý hráč videoher?

21. března 2011

Noirové noci na České televizi

Dvě březnové úterní noci na ČT2 budou patřit filmu noir (i když...přečtěte si texty skrývající se pod následujícími odkazy). Již zítra bude odvysílán zajímavý snímek Williama Wylera s Kirkem Douglasem v hlavní roli nazvaný Detektivní příběh (1951). O týden později pak na řadu přijde film stejného režiséra a zároveň jeden z pozdních snímků Humphreyho Bogarta Hodiny zoufalství (1955). Na wylerovskou minikolekci naváže americký debut Alfreda Hitchcocka, gotické drama Mrtvá a živá (1940), jež podle některých rovněž spadá do noirového cyklu.

Detektivní příběh 
ČT2 - úterý 22.3. - 00:20 - 99 min.

Hodiny zoufalství
ČT2 - úterý 29.3. - 00:00 - 108 min.

Mrtvá a živá
ČT2 - úterý 5.4. - 23:50 - 126 min.

9. března 2011

Jiná žena (1954)

The Other Woman
USA, 1954, 78 min.

Haasův sedmý americký režijní počin můžeme vnímat minimálně dvěma způsoby. V první řadě se jedná o klasický příklad filmu noir, v němž je nevinný člověk doveden na scestí. Stárnoucí filmový režisér Walter Darman (Hugo Haas) vyhodí z natáčení svého nového filmu aspirující herečku Sherry (haasovská stálice Cleo Moore), která se mu rozhodne pomstít velmi svérázným způsobem. Začne jej svádět, přiměje jej strávit noc ve svém domě a pak mu vyhrožuje veřejným skandálem, který by ženatému Darmanovi zničil osobní život i kariéru. Darman se proto rozhodne pro krajní řešení a Sherry zavraždí. 


Klasická noirová zápletka o člověku donuceném okolnostmi k zoufalému činu za hranicemi zákona je zkombinována s jízlivým komentářem k fungování amerického filmového průmyslu. Darman kdysi býval uznávaným evropským režisérem, v Americe však pro jeho schopnosti nemají pochopení. Jeho tchán, vlivný producent, jej kritizuje pro formalismus ("zamiloval se do úhlu kamery") a sklony k psychologizování, o něž diváci nemají zájem. Místo toho mu nabízí vlastní recept na kvalitní (tedy divácky úspěšný) film: "Vezmi hrst sexu, smíchej ho s násilím, odlechči to legrací, správně to načasuj, vraž tam happy end a nemůžeš se splést." S tím se Darman pochopitelně nehodlá smířit a kontinuálně brojí proti - z jeho pohledu nepřijatelným - hollywoodským praktikám, jako jsou testovací projekce a předpremiéry, zásahy producentů či násilné vkládání happy endů.

Haas staví do opozice umění a komerci, ambice a peníze, Evropu a USA a tím se nepochybně vyslovuje i k vlastní zkušenosti s Hollywoodem - a to i navzdory faktu, že většinu jeho amerických filmů bychom asi za umělecky ambiciózní, formalistické či psychogolicky propracované neoznačili. Že Darman, potažmo Haas, proti hollywoodské mašinérii nemá šanci, je jasné od prvního záběru, v němž vidíme Darmana za vězeňskými mřížemi. Po chvíli se ukáže, že se jedná pouze o filmovou kulisu, stejný záběr se však objevuje i v závěru. Tentokrát již za skutečnými mřížemi Darman opakuje tchánovu formuli na úspěšný film a dodává: "Lituji, v tomhle filmu žádný happy end není."


Svým způsobem se jedná o vrcholný snímek z Haasovy exilové tvorby. Jako kriminální příběh příliš neobstojí, jako demytizace Hollywodu a autorský komentář tvůrce k vlastnímu osudu exilového režiséra je ale rozhodně hodný pozornosti.

Režie: Hugo Haas
Produkce: Hugo Haas (Hugo Haas Productions)
Scénář: Hugo Haas
Kamera: Eddie Fitzgerald
Hudba: Ernest Gold
Výprava: Rudi Feld
Střih: Robert S. Eisen
Zvuk: Earl Snyder
V hlavních rolích: Hugo Haas, Cleo Moore, Lance Fuller, Lucille Barkley, Jack Macy, John Qualen a další

Distribuce: Twentieth Century Fox
Premiéra: 2. prosince 1954
Česká televizní premiéra: 23. prosince 2007 (ČT1)

Odkazy

1. března 2011

Jane Russell RIP

Včera, v pondělí 28. února, zemřela jedna z hollywoodských legend a noirových femme fatale, herečka Jane Russell (1921-2011).

Smyslnou brunetu objevil na počátku čtyřicátých let milionář Howard Hughes a obsadil ji do svého nepříliš zdařilého westernu Psanec (The Outlaw, 1943). Kromě rolí v řadě dalších westernů, například těch komediálních s Bobem Hopem, Jane Russell ztvárnila i nezapomenutelné postavy tajemných, zpívajících krásek ve filmu noir. Ve spojení s Robertem Mitchumem natočila na počátku padesátých let dva ikonické noiry His Kind Of Woman (1951) v režii Johna Farrowa a Macao (1952), na němž se kromě Josefa von Sternberga režijně podíleli i Nicholas Ray či Robert Stevenson, v jehož noiru The Las Vegas Story si zahrála po boku Victora Matura a Vincenta Price.
His Kind Of Woman (1951)